Letošní zápisy na Antonínské byly jiné. Chráníme místní rodiny i kvalitu naší školy, aneb jak dopadl náš boj proti „papírovým“ adresám?
V únorovém čísle Zpravodaje městské části Brno-střed jsem představil plán školy postavit se tzv. spádové turistice. Z mého pohledu je důležité ochránit právo přednostního přijetí pro děti, které v blízkosti školy skutečně bydlí, zároveň nelze rezignovat na předvídatelné, transparentní a spravedlivé prostředí přijímacího řízení na základní školy.
Zápisy jsou za námi, byť nejsou zcela uzavřeny ve smyslu dobíhajících správních řízení. Následujícím shrnutím výsledků našeho snažení se obracím především na naše sousedy v okolí školy, nicméně širší a hlubší pohled na problematiku spádové turistiky – bez mediálních zkratek a zjednodušení – může být užitečný všem, kteří o problému chtějí vědět více.
Proč považujeme spádovou turistiku za problém?
V letošním správním řízení jsme administrovali téměř dvě stě žádostí o přijetí, jedná se o nejvyšší počet žádostí o přijetí na základní školu v Brně. Celkový počet žádostí o přijetí roste meziročně pouze mírně, v posledních třech letech se pohybujeme v počtech zhruba tří žádostí na jedno volné místo. Naproti tomu skokově narůstá počet dětí s trvalým pobytem ve spádové oblasti školy (tzv. spádových dětí), aniž k tomu je nějaký zásadní objektivní důvod. Spádová oblast, která generovala v dlouhodobém sledování v průměru méně než padesát spádových dětí se v loňském roce dostala na číslo převyšující sto dětí. Spádové děti je ředitel školy povinen ze zákona přijmout přednostně. Práce s daty potvrdila strategii rodičů – byť i pochopitelnou – měnit účelově pro potřeby zápisu trvalý pobyt dítěte.
Kromě v úvodu zmíněných obecných cílů snahy řešit problém spádové turistiky je třeba doplnit i cíle spjaté s udržením kvality vzdělávání ve škole. Za všechna rizika uvedu pouze jedno. V souladu s koncepčními záměry školy je naší snahou naplňovat tři třídy 1. ročníku na počty cca. 22 žáků ve třídě. Spádová turistika tlačí ředitele k naplňování školy a tříd 1. ročníku na zákonem povolenou kapacitu. V případě tříd 1. ročníku se může jednat např. o naplněnost 30 žáků ve třídě, za jistých okolností i 34 žáků ve třídě.
V neposlední řadě komplikuje nepředvídatelný počet spádových dětí situaci i zřizovateli, např. v oblasti plánování školských kapacit, které je ze zákona povinen zajistit.
Právní vakuum a náš postoj k problému.
Všichni víme, jak zákonodárce myslel navázání přednostního přijetí na trvalý pobyt ve spádové oblasti školy. Celý spor je o tom, zdali stačí formální přihlášení k trvalému pobytu na adresu poblíž školy, nebo je relevantní i skutečnost, zdali dítě na této adrese skutečně bydlí.
Pro všechny aktéry je aktuálně nejbezpečnější číst zákon formálně, tj. dítě, které doloží trvalý pobyt ve spádové oblasti je spádové. Nicméně domyšleno ad absurdum – je-li nejistější strategií k přijetí dítěte do vysněné základní školy obstarání si trvalého pobytu pro dítě ve spádové oblasti školy, což mimochodem není nic složitého, pak směřujeme k situaci, že všichni uchazeči o přijetí budou dříve či později spádoví, tedy doloží trvalý pobyt ve spádové oblasti školy. V této situaci bude zcela jistě více spádových uchazečů než volných míst. Škola přistoupí k jedině spravedlivému losu, jehož nespravedlnost v naší situaci je evidentní.
Změna zákona není na stole, zatím chybí rozhodnutí správních orgánů a soudů (zejména těch vyšších), která by poskytla sjednocující výklad práva. Poslední a asi jediné soudní rozhodnutí ve věci spádové turistiky sděluje – zjednodušeně řečeno – že se soud odmítá zabývat výkladem pojmu trvalý pobyt, že škola může zjišťovat okolnosti trvalého pobytu a že škola může nepřijmout žáka, pokud předloží dostatečné důkazy a své rozhodnutí přesvědčivě zdůvodní.
Celý problém doputoval k řediteli školy. Není kam jej poslat dál ….
Strategie, která přináší výsledky, aniž je hodna následování.
Spádovou turistiku jsme začali více řešit asi před třemi lety, přičemž loni a letos už pracujeme s přesnými daty a aplikujeme konkrétní strategie. Letos jsme se nespokojili pouze s papírem z evidence obyvatel.
Problém jsme otevřeli v médiích, v rámci přijímacího řízení jsme informovali uchazeče o tom, že se nespokojíme s formálním doložením trvalého pobytu. Na vybrané rodiče jsme se obrátili výzvou k objasnění trvalého pobytu uchazeče – ponechali jsme na rodičích, jak a čím doloží. V případě dalších pochybností jsme se obrátili výzvou k podání vysvětlení na výbory bytových domů (SVJ, …), pracovali jsme s katastrem nemovitostí, provedli jsme místní šetření (fotodokumentace – zvonky, schránky). Jsme v kontaktu s obcemi, které jsou dále (Praha 6, 10), jsme v průběžné (každodenní) komunikaci s právníky, sledujeme rozhodnutí správních orgánů, soudů, ….
Reakce byly různé. Velmi si vážím rodičů, kteří po naší výzvě upřímně přiznali, že k účelové změně bydliště sáhli jen z obavy o místo ve škole, a v této strategii se rozhodli nepokračovat – prostě jim to připadlo příliš hloupé. Rád bych ocenil rodiče, kteří s porozuměním reagovali na naše výzvy a doložili trvalý pobyt relevantními dokumenty. Několik rodičů rozporovalo přístup školy. Máme případ rodiče, který zaslal vícestránkové právní stanovisko k chybnému postupu školy, abychom si prostým místním šetřením – zvonky u vstupních dveří – ověřili, že na adrese skutečně bydlí. Několik dalších rodičů uvedlo důvody – v zásadě dobré – pro přijetí jejich dítěte, byť není spádové. Na druhé straně máme ovšem i případ rodiče, který přihlásil dítě do bytu, aniž o tom skutečně bydlící věděl, máme případy, u kterých přes veškerou doloženou dokumentaci trvají pochybnosti ve smyslu účelového obcházení zákona.
Z dat, která jsme shromáždili, vyplynuly následující skutečnosti.
- Méně počtu žádostí s pochybnostmi: Zatímco vloni existovala oprávněná pochybnost o skutečném bydlišti u více než poloviny spádových dětí, letos se jednalo o cca. jednu třetinu.
- Méně účelových adres: Je méně adres, z nichž přichází více žádostí, u kterých existují oprávněné pochybnosti. Ve spolupráci se zřizovatelem byla zcela eliminována spádová adresa firmy obchodující s trvalými pobyty.
- Vyšší zájem, méně „turistů“: Přestože jsme letos obdrželi celkově více žádostí o přijetí, počet spádových dětí v registru klesl. Matematický trend meziročního nárůstu počtu dětí s trvalým pobytem ve spádovém obvodu školy naznačoval pro letošní zápis počet spádových dětí někde kolem čísla 130. Nakonec se počet spádových dětí ustálil na čísle 87.
Proč jsme nakonec losovali? Co lze dělat a co uděláme?
V případě, že v rámci některého z kritérií pro přijetí přesahuje poptávka počet volných míst, přistupují školy k losování. V našem případě převyšoval počet uchazečů s trvalým pobytem ve spádové oblasti školy i letos počet volných míst. Nakonec jsme losovali z 80 spádových dětí 70 dětí, které byly přijaty.
Existují žádosti, které jsem se rozhodl do losování vůbec nepustit. Jde o případy, u nichž máme – z mého pohledu – dostatečné důkazy o zneužití práva a jsme připraveni toto rozhodnutí obhájit i před odvolacími orgány či soudy. Do zdůvodnění o nepřijetí jsem mj. napsal, že uvítám, pokud se účastník řízení proti mému rozhodnutí odvolá. Rozhodnutí odvolacích orgánů, resp. soudů je zpětnou vazbou, která podpoří všechny školy, které se potýkají se spádovou turistikou.
Co říci závěrem?
Svůj text v únorovém čísle Zpravodaje jsem uvedl větou. Zatímco pro jedny jde o přirozenou snahu dopřát dítěti to nejlepší vzdělání, pro druhé se jedná o neetické obcházení systému.
Chybějící systémové řešení vytváří tlak na řešení v rámci tohoto dilematu ze strany škol a rodičů.
Ověřit skutečné bydliště uchazeče o přijetí není problém, mimo zmíněné strategie existují i další možnosti. Koneckonců i sami rodiče s námi sdílejí informace a zkušenosti, jedná se např. o žádosti o postoupení adresy pro účelovou změnu trvalého pobytu – i za úplatu. Otázkou je, co s těmito „důkazy“ v aktuálním legislativním rámci ředitel školy může dělat a zdali je to on, komu vše uvedené náleží.
V úplném závěru chci poděkovat všem, kteří se k problému postavili čelem. Děkuji zástupcům bytových společenství, kteří našli odvahu nepodpořit podvodné jednání, i rodičům, kteří zvolili cestu přímé komunikace. Velký dík patří také mým spolupracovníkům, právníkům a zástupcům radnice, kteří nám pomáhají budovat spravedlivé a transparentní prostředí pro naše děti.
Mgr. Libor Tománek, ředitel školy